Tenisová kondice: jak dosáhnout fyzické připravenosti
Tělesná nebo kondiční připravenost je v současné době základním předpokladem pro úspěšnou kariéru prakticky ve všech sportech (esport nevyjímaje). Všeobecná pohybová připravenost poskytuje hráči významnou výhodu a mnohdy je rozhodujícím faktorem, zda se tenista dostane do vrcholových kruhů.
Mezi základní fyzické schopnosti potřebné pro tenisty řadíme:
- rychlost
- sílu
- vytrvalost
- koordinaci
- hbitost (agilita)
Tyto složky fyzické zdatnosti se však do značné míry vzájemně ovlivňují. Například, trénink silový schopností se obvykle kladně promítá také do rychlosti a výbušnosti, ať už pohybu po hřišti nebo úderů, nebo také hbitosti (schopnosti rychle změnit směr pohybu). Což znamená, že bez kvalitního silového tréninku se velice obtížně rozvíjí rychlost a výbušnost.
Co tím chci říct? Pokud máte pocit, že vy a nebo váš svěřenec jste na kurtu pomalý, ztrácíte body kvůli pozdě doběhnutým míčům nebo pomalému vyběhnutí ke stopbalu, není ideální řešení začít trénovat pouze sprinty a běhy na krátkou vzdálenost (i když by měly být součástí tréninku). Kondiční příprava by v takovém případě měla být komplexnější a zaměřit se mimo jiné i na budování svalové hmoty, získání síly či na práci nervové soustavy.
Začíná to být složitější? Tak si pojďme zamotat hlavu ještě více. Zůstaňme ještě chvíli o rozvoje rychlosti. Chceme-li se zaměřit na zvýšení naší rychlosti běhu, je vhodné vzít v potaz, že samotný sprint se skládá z reakce na podnět (vizuální, sluchový), zrychlení (akcelerace), maximální nabrané rychlosti a zpomalení (decelerace). A právě zdokonalení jednotlivých fází nám pomůže dosáhnout efektivnějšího běhu.
Když půjdeme ještě podrobněji, v každé fázi sprintu vyvíjí naše tělo pohyb určitým směrem a jednotlivé segmenty (kotníky, kolena, kyčle, trup, ramena) jsou v určitém postavení (pozici kloubu). Abychom udělali sprint efektivnější, musíme se zaměřit právě na ty pohyby (pozice v kloubu), do kterých se při běhu dostáváme. Nedostatkem může být například malá mobilita palce u nohy (do extenze), vnímání (propriocepce) pánve, posílení pohybu do zanožení v kyčli (extenze), protažení ohybačů (flexorů kyčle), produkce síly dolních z dolních končetin, mobilita hrudníku do rotace, posílení svalů středu těla ..
Že toho není málo? A to jsme se zaměřili “pouze” na rozvoj sprintu. A co teprve, když chceme trénovat další aspekty. Na druhou stranu, jak už bylo zmíněno výše, trénink jednotlivých schopností a složek fyzické zdatnosti se navzájem ovlivňuje, tedy i práce na zlepšení běhu se pravděpodobně pozitivně promítne a pomůže zlepšit další pohybové schopnosti.
A co tedy za konkrétní cvičení zvolit, když chceme například zlepšit výbušnost na hřišti. Opět tu je široká škála toho co můžeme dělat a záleží na individuálních potřebách každého hráče. Velkou roli zde totiž může hrát i tělesná konstituce sportovce. V případě, že máme postavu spíše vytáhlou šlachovitou, pravděpodobně dokážeme rychle absorbovat energii z dopadu, ale hůře produkujeme sílu. Naopak, osvalenější hráči obvykle nemají problém s vytvářením síly, ale hůř tlumí dopady a mají horší elasticitu. Nicméně, k obecnému rozvoji výbušnosti pak můžeme využít plyometrické cvičení, silové cviky se zaměřením na rychlou koncentrickou fázi, odhody medicinbalu, vzpěračské drily atd.
Abych to tedy shrnula, rozvoj obecné kondice tenisty není tak jednoduchý, jak si možná mnozí představovali. To, že budete pravidelně trénovat běh na 30 metrů vám nemusí zaručit, že budete na kurtu rychlejší (asi budete, ale bude tam stále prostor pro zlepšení). Je mnoho aspektů, na které se musí brát v kondiční přípravě ohled a na co není dobré zapomínat. Ono totiž i drobný detail, jako je hybnost palce u nohy, může mít vliv na konečnou rychlost sprintu. Nechte si tedy s kondiční přípravou poradit, pokud si nevíte rady, kde začít.
