Bolest palce u nohy při tenisu 

Kvůli velkému množství skluzů nebo tlaků nohy při odrážení do pohybů, které tenis zahrnuje, si může hráč přivodit zranění přednoží. U elitních tenistů se v této oblasti nohy setkáváme nejčastěji s puchýři, sesamoditidou nebo tzv. turf toe.

 

Tenis jako sport je specifický v tom, že se hraje střídavě na různých typech povrchů. Ať už beton, tráva nebo antuka, každý z povrchů je charakteristický rychlostí hry, mírou tření a možností skluzných pohybů. Jak typ povrchu ovlivňuje možná zranění jsem rozebírala již v dřívějším článku. Dnes bych se chtěla věnovat zraněním palce u nohy, který je během pohybu na kurtu vystavován výraznému tlakovému zatížení.

 

Sesamoiditida

Sesamoiditida je termín užívaný pro stav, kdy dojde k zánětu sezamských kostí a okolních měkkých tkání na chodidlové straně prvního metatarzofalangeálního kloubu.

 

Na plantární facete hlavičky prvního metatarzu se vnitřní a vnější straně nachází vždy jedna sezamská kůstka (v průběhu šlachy flexor hallucis brevis). Sezamské kůstky fungují jako kladky pro šlachy a zvyšují tak schopnost krátké šlach přenášet sílu flexoru, současně se podílí na stabilizaci prvního paprsků nohy během fáze odrazu při chůzi a běhu. Většina zatížení leží právě během této fáze na tibiální sezamské kůstce.

 

Aktivity zahrnující opakované tlakové zatížení kůstek, jako je sprint, skákání, rychlé zastavení běhu a nucená dorzální flexe kloubu palce, vystavují sezamské kosti větším reakčním silám se zemí, které mohou přispívat k místnímu podráždění a zánětu.

 

Hráči obvykle popisují náhlý, intenzivní nástup lokalizované, ale i difuzní bolesti v oblasti prvního kloubu palce. Při doteku sezamské kůstky se bolest zvýrazní. Aktivní i pasivní pohyb do extenze palce (přitažení vzhůru) bývá také bolestivý. Sportovci obvykle udávají nástup bolesti během odrazové fáze chůze, při skoku u servisu či smeče, nebo rychlé akcelerací (výběhu) k míči. Následkem toho pak si pak tenisté stěžují na nemožnost se pořádně odrazit do výskoku, pevně se opřít o nohu při startu k míči nebo změně směru běhu.

 

Pro odeznění obtíží je vhodné imobilizovat bolestivou oblast pomocí dlažky nebo ortézy, využít můžeme také různé manuální a mobilizační techniky pro uvolnění měkkých tkání a kloubu. Pro podporu hojení lze využít také některou z forem fyzikálních terapie, např. rázovou vlnu. Následně je nutné pracovat se zatížením chodidla, svaly plosky nohy, ale i celé dolní končetiny. Později je vhodné se zaměřit i na trénink komplexních vzorů, tedy sprintu, skoku a brzdného pohybu, při kterých dochází k zatěžování palce.

 

Během zápasu (na zápas) můžeme využít tejpování, pro snížení tlaku na kloub palce.

 

Turf toe

Pod anglickým označením turf toe nacházíme zranění vazivového komplexu kloubního pouzdra, včetně plantární “destičky” (ang. plantar plate), prvního kloubu palce. K poranění tohoto komplexu dochází obvykle při sportech s častými náhlými akceleracemi (sprinty), změnami směru pohybu, rychlými výskoky, jako je např. americký fotbal, tenis, atletika (spinteři).. Během těchto pohybových vzorů dochází k hyperextenzi (ohnutí palce směrem vzhůru) v MTP kloubu. Síly, které jsou na vazivový komplex kloubního pozdra vyvíjeny, mohou vést k dráždění tkáně nebo i k následnému vzniku drobných trhlin.

 

Ke vzniku tohoto zranění palce může přispívat několik faktorů. Hlavním rizikovým faktorem je pravidelné provádění sportů s častými sprinty na vrcholové úrovní. Čím vyšší je úroveň sportovní soutěže, tím se zvyšuje rychlost disciplíny a zvyšuje se i riziko vzniku poranění. Dalším rizikovým faktorem je typ sportovní obuvi. V lehčí a flexibilnější botě je tlak vyvíjený palcový kloub při běhu větší. V tenise se s typem povrchu jako je umělá tráva příliš nesetkáváme. Nicméně, u fotbalistů, kteří trénují poměrně často na tomto typu povrchů, bývá právě umělá tráva jeden z dalších rizik, které mohou způsobit poranění (anglický název turf toe je odvozen právě od artificial turf). V neposlední řadě je zranění kloubu palce spojováno s častými intenzivními skoky, během kterých dochází opět k hyperextenzi v MTP kloubu.

 

Mezi příznaky “turf toe” patří citlivost kloubu na tlak či dotyk, otok v této oblasti, bolest kloubu palce, především při aktivitách, kde dochází k hyperextenzi palce (sprint, změna směru běhu..).

 

Terapie zranění se odvíjí podle stupně poranění.

Lehčí poranění (st. 1), při kterých dochází pouze k natažení vazivového komplexu pouzdra MTP kloubu palce, jsou obvykle řešeny úpravou sportovní zátěže, obuvi, nicméně sportovec pokračuje v tréninku. Pokud sportovec pociťuje mírné obtíže během hry, můžeme stabilizovat kloub pomocí pevného tejpu.

U středně těžkých stavů (st. 2), kdy už dochází k částečnému natržení (parciální ruptuře), je vhodné pozastavit tréninkový proces na několik dní (cca 14 dní). Avšak, v tomto období je nutné zaměřit se na postupnou redukci otoku, lehkou mobilizaci kloubu a cvičení o nižší intenzitě, při kterém budeme postupně zatěžovat kloub palce. Pokud nám to bolest dovolí, přidáváme běh o nižší rychlosti. Až v konečné fázi se vracíme k tréninku rychlých výběhů, skoků…

U poranění stupně 3 dochází ke kompletnímu přetržení komplexu pouzdra MTP kloubu palce a je indikována imobilizace nohy. Nicméně, snažíme se postupně zařazovat lehkou zátěž, ať už formou izometrií, pro rychlejší návrat ke sportu. Současně nepřestáváme cvičit, můžeme zatěžovat druhou nohu, pracovat na rozvoji síly horní části těla, core atd.

 

Puchýř

Mnoho profesionálních tenistů se permanentně potýká s puchýři. Opakované pohyby maximální intenzity do výběhu, rychlého zastavení a změny směru pohybu vytváří obrovský tlak na kůži nohy a může vést k jejímu poranění. Puchýře tedy vznikají vlivem opakovaného tření v botě, které způsobí uvolnění povrchové vrstvy kůže, pod níž se začne hromadit tekutina.

 

Vznik puchýřů úzce souvisí s několika faktory. Prvním je obuv, konkrétně jak bota sedí hráči na noze. U elitních tenistů, kteří mění obuv velice často, se i výrazně zvyšuje riziko vzniku puchýřů. Dalším problémem může typ povrchu nebo vysoká vlhkost vlhkost vzduchu, která vede k vyšší potivosti. U hráčů s větší potivostí nohou pak mohou být rizikové právě vlhké ponožky, které přispívají k vytvoření puchýře.

 

Abychom se vyhnuli vzniku puchýře, je doporučována preventivní péče. Ta zahrnuje kromě důkladné volby obuvi a pravidelné výměny ponožek (pokud je to nutné), také vhodné ošetření kůže a případnou aplikaci tejpu proti tření.

 

Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.

 

Zdroje

1. Pluim, B. M., Staal, J. B., Windler, G. E., & Jayanthi, N. (2006). Tennis injuries: occurrence, aetiology, and prevention. British journal of sports medicine, 40(5), 415-423.
2. Di Giacomo G, Ellenbecker TS, Kibler WB. Tennis Medicine. 1. vydání. Cham: Springer, 2018. ISBN 978-3-319-71497-4
3. McCormick JJ, Anderson RB. Turf toe: anatomy, diagnosis, and treatment. Sports Health. 2010 Nov;2(6):487-94. doi: 10.1177/1941738110386681. PMID: 23015979; PMCID: PMC3438874.
4. Kaur, P., Carroll, M.R. & Stewart, S. The assessment and management of sesamoiditis: a focus group study of podiatrists in Aotearoa New Zealand. J Foot Ankle Res 16, 29 (2023). https://doi.org/10.1186/s13047-023-00628-w