Bolest paty u tenistů
S bolestí paty si mnoho lidí spojí patní ostruhu. Co však již méně lidí ví, že potíže v této oblasti bývají častěji způsobené plantární fasciitidou, která se u hráčů tenisu objevuje velice často. V neposlední řadě mohou bolestí paty způsobovat také spoušťové body, tzv. trigger points, které lze najít v lýtkovém svalu (soleus) nebo zadním svalu holenním (tibialis posterior). Pojďme si jednotlivé příčiny bolesti paty rozebrat a říct si možnosti léčby.
Plantární fasciitida
Plantární fascie je silný vazivový pruh začínající na vnitřní straně patní kosti, který se upíná do oblasti báze prstů nohy. Pravděpodobně jej lehce nahmatáte ve středu chodidla. K jeho poranění dochází v místě jeho úponu na patu, kde vzniká plantární fasciitida. Nejčastěji se objevuje u sportů, které zahrnují velký pohyb do plantární flexe (propnutí špičky) jako jen běh, tanec ale i tenis.
Příznaky:
Plantární fasciitida se projevuje bolestí z vnitřní strany paty (v oblasti chodidla), především při prvních krocích po probuzení. Tato bolest se zvýrazňuje při dlouhodobějším zatížení nohy ve stoji, nepříjemné mohou být i další aktivity jako chůze, běh, doskoky.. Ke konci dne bývá bolest nejintenzivnější.
Příčiny:
Dříve se za příčinu vzniku plantární fasciitidy považoval chronický zánět. Dnes se již více přikláníme k tvrzení, že problémy v oblasti úponu fascie jsou způsobené degenerativním procesem jejich kolagenových vláken.
Tato degenerace je charakterizována ztrátou lineární struktury kolagenu, zvýšením základní substance (matrice pojivové tkáně), vaskularitou a přítomností fibroblastů. Přítomnost zánětlivých buněk je spíše pozorovaných u akutní poranění, např. natržení.
Příčinou degenerace jsou opakující se mikrotrhliny plantární fascie, které již tělo není samo schopné opravit. Sekundární zánět, který může být v některých případech přítomný, je způsoben opakovaným mikrotraumatem vnitřní drsnatiny kosti patní. To může vést ke kostním degenerativním změnám a následnému rozvoji patní ostruhy.
Léčba:
Terapie plantární fasciitidy je založena na úpravě zatížení nohy a dočasnému snížení tréninkového objemu. Při rehabilitaci se pak zaměřujeme na zlepšení mobility kloubů kotníku a nohy, především do dorzální flexe (přitažení špičky). Pracujeme na flexibilitě lýtkového svalu a Achillovy šlachy. Pomocí masážního míčku nebo válečku můžeme podpořit regeneraci zvýšením prokrvení v oblasti chodidla.
Patní ostruha
Vznik ostruhy patní je velice provázán s výše uvedenou plantární fasciitidou, která ji může předcházet. Patní ostruha je jakýsi kostní výrůstek v oblasti vnitřní strany patní kosti (u úponu plantární fascie) nebo v oblasti úponu Achillovy šlachy (zde se objevuje méně častěji). Jde o kalcifikací tkáně, která vziká v návaznosti na vyšší napětí plantární fascie nebo Achillovy šlachy, které způsobilo tah na periostový obal patní kosti.
Příznaky:
Stejně jako plantární fasciitida, i patní ostruha se obvykle projevuje bolestí paty. Došlap na patu při chůzi, běhu bývá často nesnesitelný, a proto se lidé snaží patu méně zatěžovat. Tím se mění stereotyp chůze, běhu, skoku, ale i zatížení ve stoji. Bolest se může objevovat při zadním okraji paty a šířit se do oblasti lýtka. Mnohdy se může objevovat taky pocit ztuhlostí chodidla či vyšší napětí v lýtkových svalech.
Příčina:
Vznik patní ostruhy často doprovází plantární fasciitidou. Tah plantární fascie vytváří trakční napětí na periost patní kosti. Probíhající reparační mechanismy v podobě kalcifikace pak dají za vznik nové kostní tkáni. Obdobně se pak vytváří i ostruha v oblasti úponu Achillovy šlachy, kde trakční napětí vytváří lýtkový sval (triceps surae).
Léčba:
Zvýšením prokrvení v oblasti chodidla podpoříme reparační procesy. Ať už zvolíme míčkování chodidla masážním ježkem, procvičení nohy (např. pohyby prsty) nebo chůzí po tzv. pocitových chodníčcích, kde dochází ke stimulaci plosky nohy rozdílnými materiály, bude v oblasti nohy zvýšena cirkulace krve podpořena regenerace. Důležitá je také práce na flexibilitě lýtkového svalu a mobilitě kloubů nohy (bývá omezena dorzální flexe – přitažení špičky. V neposlední řadě je možné terapii patní ostruhy podpořit některou z metod fyzikální terapie, např. laser, ultrazvuk..
Spoušťové body (trigger points)
Spoušťové body jsou místa ve svalu, které dokážou vyvolat bolest i ve vzdálenější části těla. Do oblasti paty se obvykle projektuje bolest spoušťových bodů ze svalů v oblasti lýtka (soleus, tibialis posterior) nebo chodidla (quadratus plantae).
Příznaky:
Trigger point jednotlivých svalů mají svou danou oblast, kde se bolest projevuje.
Soleus – Bolest prochází přes Achillovu šlachu až k patě a chodidlu. Často dochází ke zhoršení potíží při běhu.
Tibialis posterior – Projekce bolestí je především do Achillovky a chodidla, v menší míře se objevuje i bolest paty. Potíže se projevují hlavně při chůzi po nerovném povrchu.
Quadratus plantae – Spoušťový sval v tomto svalu se projevuje tupou bolestí paty, její vyšší citlivostí nebo pocitem otoku.
Příčina:
Ke vzniku spoušťových bodů dochází nejčastěji při činnostech, které výrazně zatěžují sval nebo při nich dochází ke změně v metabolických pochodech svalu.
U lýtkového svalu (soleus) to mohou být aktivity jako běh, bruslení, lyžování, chůze na podpatcích atd. Příčinou může být také chůze v úzké obuvi, běh po nerovném povrchu nebo hypermobilita nohy.
Léčba:
Odstranit spoušťový bod jde mnoha způsoby. Nejčastěji využívaný způsobuje tlak do místa bodu. Další oblíbenou metodou je aplikace tzv. suché jehly. Lidé si však mohou pomoci i jednoduchými cviky, které zvýší prokrvení svalu, např. rollováním lýtka nebo chodidla.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroje
https://spoustovybod.cz/bolest-paty/
Hamstra-Wright KL, Huxel Bliven KC, Bay RC, Aydemir B. Risk factors for plantar fasciitis in physically active individuals: A systematic review and meta-analysis. Sports health. 2021 May;13(3):296-303.
Noriega DC, Cristo Á, León A, García-Medrano B, Caballero-García A, Córdova-Martinez A. Plantar fasciitis in soccer players—a systemic review. International journal of environmental research and public health. 2022 Nov 3;19(21):14426.
Siriphorn A, Eksakulkla S. Calf stretching and plantar fascia-specific stretching for plantar fasciitis: A systematic review and meta-analysis. Journal of bodywork and movement therapies. 2020 Oct 1;24(4):222-32.
