Kdy můžu vrátit k tréninku po výronu kotníku?

Akutní laterální podvrtnutí kotníku je jedno z nejčastější poranění s odhadovanou incidencí mezi 2,1 a 3,2 na 1000 obyvatel za rok v běžné populaci. Z toho 23 až 40 % těchto úrazů vzniká během sportovní aktivity. U některých typů sportů (např. tenis, fotbal..) dochází až v 70 % případů k opakovanému vyvrtnutí kotníku. A u téměř 40 % pacientů se později rozvine tzv. chronická nestabilita kotníku, která výrazně komplikuje sportovci život a má negativní vliv na jeho výkon.

 

Předčasný návrat do tréninku a ke sportování je považováno za nejvýznamnější rizikový faktor pro opětovné podvrtnutí kotníku. V případě, že nedáme dostatečný čas pro zhojení vazů, neklademe důraz na kvalitní rehabilitaci úrazu a ukvapeně se snažíme dostat na hřiště co nejdříve, můžeme se brzy potýkat se stejným problémem. Při předčasném návratu noha nebývá 100% připravena na plné zatížení, takže ani výkon není zdaleka plnohodnotný. To se může výrazně odrazit na psychické pohodě hráče. V neposlední řadě, opakované podvrtnutí kotníku vede k trvalému zhoršení stability (tzv. chronická nestabilita hlezna), která již do konce sportovní kariéry bude limitovat hráče.

 

Proto, abychom zabránili vzniku trvalé nestability kotníku, je vhodné před návratem na hřiště zajistit dostatečnou rehabilitační a rekondiční péči, která je zaměřena na obnovu hybnosti, zlepšení stability a síly svalů kotníku.

 

Jak zjistím, že je kotník připravený na zátěž?

Jak ale zjistíme, že je kotník dostatečně připravený na tréninkové zatížení? Pomoci nám může série testů Ankle-GO. Tento protokol testuje senzomotorickou kontrolu z oblasti nohy, schopnost statické i dynamické posturální kontroly. Díky bodovému hodnocení pak můžeme relativně dobře odhadnout, zda je “bezpečné” se vrátit ke sportu. Testování Ankle-GO je složené ze 2 částí pro objektivní hodnocení hlavních deficitů spojených s podvrtnutím kotníku a chronickou instabilitou, které mohou vést k riziku opětovného zranění. První část obsahuje dotazníkového otázky pro subjektivní hodnocení obtíží. Druhá část zahrnuje fyzické testy, které mají za cíl zhodnotit funkčnost kotníku při zatížení.

 

Jak vypadá testování Ankle-GO?

Pacient v první části testování vyplní dotazníkovou část, následně pak s terapeutem otestují 4 pohybové úkoly.

Dotazníková část

Pomocí dotazníku je zjišťováno, jak pacient hodnotí schopnost zvládat každodenní aktivity (chůze, uklízení..), ale i sportovní činnosti (tzv. Foot and Ankle Stability Measure). V druhé části dotazníkového zkoumání se cílí na psychickou připravenost pacienta a možné obavy při návratu ke sportu. To, jak vnímáme připravenost kotníku na zátěž a zda mu můžeme věřit, hraje klíčovou roli při návratu na hřiště. Proto je nutné zaměřit pozornost i na to, zda pacient cítí, že se na nohu může spolehnout a “nevypoví mu službu” během pohybu.

Funkční testy

Tato sekce zahrnují 4 testovací úkoly:

– výdrž ve stoji na jedné noze se zavřenýma očima

– balanční test rozsahu pohybu do hvězdy

– poskoky do strany

– test poskoků do osmičky

Série těchto funkčních testů má za úkol ověřit stav naší statické i dynamické posturální stability, schopnost odrazu, dopadu a jejich kvalitu provedení. U pacientů s nedostatečné zrehabilitovanou nohou po výronu nebo s chronickou instabilitou je stabilita výrazně zhoršena, kvalita skoků a dopadů je chabá a pohyby pomalejší než u zdravých jedinců.

 

Závěrečné skóre pak zhodnotí, zda je již vhodné se vrátit do tréninku, nebo by měl pacient ještě pokračovat v rehabilitaci bez tréninkového zatížení.

 

A po kolika týdnech se tedy můžu vrátit ke sportu?

Pokud vám doktor řekne, že za např. 3 týdny můžete zase hrát, je to spíš takové tipování. U každého z nás bude hojení probíhat jiným tempem, záležet bude také na závažnosti poranění kotníku, pevnosti vazů, věku a mnoha dalších faktorech. Stanovení “doby klidu”, po kterém je možné začít opět trénovat, tedy není zcela ideální parametr. Mnohem  větší výpovědní hodnotu bude mít stanovení schopnosti nohy odolávat zátěží. Nechtějte tedy znát přesný počet dnů, raději testujte stav rehabilitované nohy, abyste předcházet možným komplikacím, který by váš návrat ke sportu ještě oddálil.

 

Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.

 

 

Zdroj

1. Waterman BR, Owens BD, Davey S, Zacchilli MA, Belmont PJ Jr. The epidemiology of ankle sprains in the United States. J Bone Joint Surg Am. 2010;92(13):2279–84.
2. Plisky PJ, Gorman PP, Butler RJ, Kiesel KB, Underwood FB, Elkins B. The reliability of an instrumented device for measuring components of the star excursion balance test. N Am J Sports Phys Ther. 2009;4(2):92–9.
3. Picot B, Lopes R, Rauline G, Fourchet F, Hardy A. Development and Validation of the Ankle-GO Score for Discriminating and Predicting Return-to-Sport Outcomes After Lateral Ankle Sprain. Sports Health. 2024;16(1):47-57. doi:10.1177/19417381231183647
4. Picot B, Fourchet F, Rauline G, Freiha K, Wikstrom E, Lopes R, Hardy A. Ankle-GO score is associated with the probability of becoming coper after lateral ankle sprain: a 1-year prospective cohort study. Br J Sports Med. 2024 Oct 17;58(19):1115-1122. doi: 10.1136/bjsports-2024-108361. PMID: 39122369.
5. Image by gpointstudio on Freepik