Proč mě bolí koleno při tenise?

S bolestí kolen se za svou kariéru jistě setkala celá řada hráči. Tyto obtíže se nevyhýbají jak profesionálním tenistům, tak ani amatérům. Když se začneme “pídit” po příčině problémů, budeme jistě zahlcení řadou různých názorů, odborných diagnóz a možná také obětmi strašením různými strukturálními zraněními, např. utržený meniskus, poškozený přední zkřížený vaz .. Tím nechci říct, že bychom měli tyto nálezy ignorovat, nicméně natržené či jinak poškozené vazy či menisky nemusí být vždy striktně příčinou bolesti kolen. Často totiž bývají na vině funkční problémy spojené s biomechanickým provedením pohybových vzorů, které na kurtě provádíme, např. doskok, brzdění atd.

Jaké struktury mohou být poraněny?

Tenis je sport s často se opakujícími brzdnými pohyby a rychlými změnami směru, intenzivními výskoky a dopady, které vyžadují excentrickou práci svalů a šlach. Technicky ne zcela ideální provedení těchto pohybů může mít při neustálém opakování v rámci tréninku či zápasu negativní dopad a vést k přetížení různých struktur kolene.

Nejčastější dochází k nadměrnému zatěžování těchto měkkých struktur (šlach a úponů):

 

• patelární šlachy (bolest pod čéškou – „skokanské koleno“, tendinopatie patelární šlachy)
• úponu quadricepsu (bolest nad čéškou – tendinopatie šlachy quadricepsu při horním úponu na čéšku)
• úpon hamstringů a lýtkového svalu (bolest zezadu kolene, spíše po bocích)

 

Koleno je velice složitý kloub, která zahrnuje celou řadu struktur – kloubní chrupavku, menisky, vazy, tíhové váčky (burzy), tukové těleso. Tyto struktury sice nemají sice možnost aktivního zapojení do pohybu (kontraktility) jako svaly a šlachy, nicméně i ony mají individuální schopnost pružnosti, pevnosti, ale i odolnosti proti napětí v tahu/tlaku, a jsou nepostradatelnou součástí pro hladký a plynulý pohyb. Jejich funkcí totiž je stabilizace kloubu, tlumení nárazů, navádění pohybu v kloubu či snižování tření tak, abychom se dokázali pohybovat po hřišti co nejrychleji, nejefektivněji a minimalizovat poškození kolene. Pokud však jsou naše pohyb na hřišti (brzdění, změny směru běhu..) prováděny s technickými nedokonalostmi, může stejně jako u měkkých tkání docházet k jejich nadměrnému zatížení až poškození, např. natržení, nebo rozvoji zánětu.

Často pak dochází k:

• impingementu (útlaku) Hoffova tukového tělesa
• zánětu tíhového váčku (prepatelární bursitida)
• degeneraci kloubní chrupavky (změknutí, rozvláknění, naprasknutí nebo případnému odlomení)
• degenerace menisku

 

Jen okrajově zmíním také úrazové (traumatické) poranění, u kterých však známe vyvolávací moment vzniku bolesti nebo jiných obtíží (např. pád, úder do kolene, podvrtnutí kloubu atd). Následkem těchto úrazu se pak může bolest kolene vracet při zatížení.

Mluvíme o:

• natažení, částečném nebo kompletním přetržení vazu
• poranění (trhlina) menisku
• úrazové poškození kloubní chrupavky

 

Jaké omezení v kloubech / kompenzační mechanismy vedou ke zvýšení stresu na koleno?

Vraťme se ale k případu, kdy nedošlo k žádnému úrazu či jinému akutnímu poranění. Bolest kolene totiž často vzniká v návaznosti na opakování pohybu, který není prováděn v ideálním kinetickém vzorci, s různými kompenzačními variantami, které vznikají v rámci omezení rozsahu v kloubu, menší svalové síly .. Pojďme si uvést, co vše může přispívat k většímu zatížení struktur kolene a zvýšit riziko rozvoje obtíží v této oblasti.

1.Nedostatečná opožděná extenze kolene (Delaying Knee Extension)

Jde o záměrné zpoždění natažení – extenze kolen před extenzí kyčlí během dynamického pohybu (např. při výskoku, sprintu nebo zvedání těžkého předmětu), aby se umožnilo větší zapojení extenze kyčle a dosáhlo se tak větší síly nebo výbušnosti v konečné fázi pohybu.

Cílem je zlepšení biomechaniky pohybu tak, abychom byli schopni přenášet co největší sílu, tedy.

Díky opožděnému propnutí kolene jsme schopni:

 

• Vytvořit podmínky pro účinnější práci velkého hýžďového svalu (gluteus maximus) → generovat větší maximální sílu dolních končetin do sprintu, výskoku

 

➡ Výsledek většího zapojení gluteus maximus: Rychlejší pohyb po kurtu, vyšší výskok do servis a tím i zlepšení jeho razance

 

• Zlepšit akceleraci a dynamiku dolních končetin

➡ Výsledek: Umožnění rychlejšího přesunu k míči, poskytnutí většího časového komfortu pro přípravu úderu

 

• Stabilněji a rychleji zabrzdit a změnit směr běhu

➡ Výsledek: Zkrácení doby pro změnu směru pohybu, menší nápor na kolenní kloub

 

• Snížit silové nároky, které jsou na koleno vyvíjeno během brzdného pohybu

➡ Výsledek: Zmenšení rizika zranění nebo vzniku bolesti kolene

 

➡ Důsledky nedostatečné opožděné extenze kolene

Sportovec, jehož pohybové vzory nezahrnují opožděnou extenzi kolene, se jednak může obírat o možnost lepšího zapojení velkého hýžďového svalu. Tím se stává na hřišti pomalejším, ztrácí možnost většího předání síly do úderu a razantnějšího provedení, jeho akcelerace (zrychlení) k míči není tak efektivní a jeho změna směru pohybu trvá déle. V druhé řadě vystavuje koleno většímu zatížení a zvyšuje tak možnost rozvoje bolesti kolene.

 

2.Omezená schopnost vnitřní rotace v kyčlích

Vnitřní rotace v kyčelním kloubu je mimo jiné velice důležitá pro pohyb na hřišti je klíčová také při pohybu po kurtu. Pokud je vnitřní rotace kyčlí omezená, rotační síly, které probíhají tělem během úderu, nemají možnost pokračovat přes oblast kyčle a bývají kompenzovány rotací kolene. Tím pádem může docházet ke zvýšené zatížení struktur kolene, např. mediálního menisku, vazů atd.

 

➡ Důsledky: Kompenzování rotace přes kolenní kloub může vést k rozvoji bolesti a případnému poškození kloubní chrupavky, menisku ..

 

3.Omezení dorzální flexe v hleznu

Dostatečná mobilita v oblasti kotníku především do dorzální flexe (přitažení špičky vzhůru) je klíčová pro tlumení dopadu nohy po výskoku. Tenista během svého výkonu, ať už v rámci tréninku nebo zápasu, provádí desítky odrazů a dopadů (formou split stepu nebo také výskoku do servisu či smeče). Pokud při dopadu nedochází k pohybu v oblasti kotníku do dorzální flexe, zatížení se přenáší více do oblasti kolen.

 

➡ Důsledky: Kolenní klouby jsou nuceny zastoupit rozsah pohybu z kotníku a jsou na ně kladeny větší nároky na tlumení dopadů. Tím dochází k větším nárokům na excentrickou práci quadricepsu včetně patelární šlachy.

 

4. Nedostatečná svalová síla quadricepsu

Snížená svalová síla quadricepsu je jedním z rizikových faktorů pro rozvoj skokanského kolene. Skokanské koleno je označení pro bolest šlachy upínající se od dolní části čéšky na holenní kost (tendinopatie patelární šlachy). Ačkoliv se v tenise nesetkáváme s tak intenzivními a vysokými skoky jako například ve volejbale či při basketbalu, i zde jsou kladeny velké nároky na tlumení doskoků a dopadů (obzvláště při hře na tvrdém povrchu). Schopnost quadricepsu kvalitně tlumit dopady a pracovat pod excentrickým zatížením je klíčovým faktorem v prevenci rozvoje zranění šlachy a rozvoje bolesti pod kolenem.

 

➡ Důsledky: Nedostatečná síla quadricepsu a opakované zatížení kolene dopady a doskoky může vést k mikrotraumatizaci šlachy a rozvoji tendinopatie.