Vnitřní rotace kyčle a její vliv na výkon sportovce (tenisty)?
Vnitřní a vnější rotace kyčle jsou pohyby v transverzální rovině těla. Ačkoliv to nemusí být na první pohled zřejmé, rotace v kyčlích jsou nepostradatelné pro ideální pohyb dolní končetiny.
Především u sportovců, kteří provádějí časté změny směru běhu (např. fotbal), nebo u sportů, kde dochází k rotaci těla (např. tenis). Kyčelní klouby v ten moment fungují jako jakýsi převodník rotačního pohybu. V praxi to vypadá tak, že zatímco např. při tenisovému úderu stojí noha, bérec a stehenní kost pevně zafixovaná na místě, aby byla udržována stabilita při úderu, pánev a trup se rotují přes kyčelní kloub a dostávají tak tělo směrem k míči. Tím mu předávají energii, generovanou z dolních končetin.
Nedostatečná hybnost kyčelního kloubu do rotace pak vede ke ztrátě energie a snížení razance úderu. V dalším případě může docházet k vytvoření náhradního mechanismu (většinou nadměrnou rotací v bedrech) a možnému vzniku bolestivých obtíží plynoucí z přetížení.
Vnitřní rotace kyčelního kloubu
- jedná se o pohyb, při kterém se otáčí stehenní kost směrem ke středu
- rozsah pohybu: 30 – 40૦
- svaly provádějící pohyb: gluteus minimus, tensor fascie latae (především při flexi a abdukci kyčle), gluteus medius (tyto svaly jsou hlavními hybateli kloubu, při určitém nastavení se do pohybu mohou zapojovat také další svaly, např. adduktory kyčle)
Co často omezuje vnitřní rotaci v kyčli:
- špatné vnímání pohybu (propriocepce) a slabost vnitřních rotátorů kyčle
- zkrácení zevních rotátorů kyčle
- femoroacetabulární impingement – CAM typ
- artróza
- Perthesova choroba
- anatomické varianty kyčelního kloubu
Omezení vnitřní rotace (IR) kyčle je u tenistů opravdu zásadní problém, protože kyčel je hlavní „spojka“ mezi trupem a dolní končetinou při rotaci do úderu, změně směru pohybu. Pohybem do vnitřní rotace v kyčli dochází k přenosu energie generované v dolních končetinách do oblasti trupu a dostává se před paží až do úderu rakety. Omezením rotačního pohybu se pak zbytečně ztrácí razance úderu.
Vliv omezení vnitřní rotace kyčle na výkon tenisty
1) Horší rotace trupu při úderech (forhend, bekhend)
Vnitřní rotace kyčle je klíčová pro:
- „zavření“ postavení při forhendu/bekhendu
- přenos síly z dolní končetiny do trupu (kinetický řetězec)
- optimální natočení pánve před úderem
Pokud je vnitřní rotace omezená, může jej sportovec kompenzovat přes:
- nadměrnou rotací v bederní páteři
- vyšším zatížením kolene a kotníku
- předčasným “otevřením” trupu, čímž dochází ke ztrátě energie
➡ Výsledek: Slabší, později hraný a méně kontrolovaný úder.
2) Zvýšená zátěž na bederní páteř
Když nedochází během úderu k rotaci v kyčlích, zatížení se přenáší do segmentů bederní páteře, které toto opakované zatížení “snášejí hůře”
➡ Výsledek: Tenista „otáčí páteří místo kyčlí“ a to může vést k rozvoji bolesti v dolní části zad (bederní krajina), facetových kloubů beder či v oblasti SI kloubů
3) Horší práce nohou a zpomalené změny směru
Vnitřní rotace je klíčová také při pohybu po kurtu. Má vliv na:
- brzdění při pohybu do strany
- přenesení váhy při úderech z uzavřeného postavení, tzv. close stance“ úderech
- rychlém návratu do středu kurtu
Pokud je vnitřní rotace omezená, může docházet při změnách pohybu na kurtu k:
- větším nárokům na kolena a kotníky (jsou na ně vyvíjeny větší rotační síly)
- zpomalení návratu na střed hřiště
➡ Výsledek: Zhoršený footwork (práce nohou), dosah na míče a vyšší zatížení kolenních a hlezenních kloubů
4) Horší explozivita
Bez dostatečné vnitřní rotace dochází k neefektivnímu přenosu energie z dolních končetin do oblasti trupu. Tím nám uniká síla, kterou můžeme vyvinout do úderu.
➡ Výsledek: Menší předaná energie → nižší rychlost těla a rakety → slabší úder
5) Snížení kvality podání (servisu)
Během servisu se přední noha dostává postupně z vnější rotace v kyčli po dopadu do vnitřní rotace. Omezená vnitřní rotace se zde stává riziková hlavně v momentě doskoku na přední nohu po úderu míče, kdy pánev pokračuje v rotačním pohybu (vnitřní rotaci přes kyčelní kloub), nicméně dolní končetina musí zůstat zpevněná na zemi, aby umožnila stabilitu a rychlý návrat do základního postavení. Pokud je vnitřní rotace omezená, pánev nemá možnost dále rotovat a rotační síly se přenášejí do dalších segmentů těl (např. bederní páteř, SI klouby). Tím nejenže servis ztrácí na efektivitě, ale současně zvyšujeme zatížení, které může vést k rozvoji bolesti v oblasti zad a pánve.
➡ Výsledek: Horší stabilita při dopadu na přední nohu → méně razantní servis, zvýšené riziko bolestí SI kloubu či beder.
Vyšší riziko zranění (bedra, třísla, koleno) při omezení vnitřní rotace
Jak už jsme výše nastínili, obecně se omezená vnitřní rotace kyčlí může mít negativní dopad na další části těla. Sníženým rozsahem pohybu často dochází k přenosu sil do jiných segmentů a vést k přetížení:
- bederní páteř a SI klouby
Torzní síly během úderů, ale i servisu nahrazují nedostatek v kyčlích. To může v mnoha případech pak vyústit k chronické bolesti beder (lumbalgie), poranění facetových kloubů, nebo bolest SI kloubů
- koleno
Rotační síly, která nemají možnost pokračovat přes oblast kyčle, jsou kompenzovány rotací kolene, což může způsobovat zvýšené zatížení struktur kolene, např. mediálního menisku, vazů atd.
- oblast třísel (adduktory, iliopsoas)
Do diskomfortního zatížení se mohou dostávat taky svaly v oblasti třísel, např. adduktory a iliopsoas.
Jednoduše řečeno: Tenista s omezenou vnitřní rotací v kyčli ztrácí výkon, efektivitu pohybu po kurtu i svých úderů a výrazně zvyšuje riziko možného vzniku bolesti v dalších částech těla.
